
Dnes jsem ale zažil pocit, že jsem příliš "kvalifikovaný" na danou pozici. Anglicky se tomu říká, že jsem "overqualified", kdy nějak nechápu, co na tom může někomu vadit.
Chci totiž pracovat u firmy na nižší pozici, než jsem byl dříve, na kterou mám až příliš velkou kvalifikaci, ale která by mě bavila. Nemusím snad zmiňovat to, že nejsem schopen sehnat žádné odpovídající místo a musím se proto dívat i na nižší pozice za méně peněz ;-)
Na internetu jsem tedy našel jeden inzerát na volné místo u sympatické firmy, které se mi docela líbilo a kde jsem splňoval všechny odborné předpoklady. Poslal jsem tedy svůj životopis a kupodivu jsem byl pozván k osobnímu pohovoru. Potěšilo mě to, neboť dané místo se mi líbilo a práce by mě bavila. Vůbec jsem neřešil to, že bych začínal jako junior za méně peněz, než jsem dostával na své poslední pozici.
Při osobním pohovoru jsem ale dostal otázku, zda bych "neklesl" na svém odborném žebříčku, když mám již takovou praxi a odborné zkušenosti a nyní chci dělat takovou juniorskou pozici. Odpověděl jsem, že opravdu ne, neboť mi nejde vůbec o to, abych byl nějakým šéfem, ale že chci dělat práci, která mě bude bavit a je mi úplně jedno, kolik za ni dostanu peněz. Klidně začnu na nejnižší pozici v týmu a prioritní pro mě je to, aby mě práce bavila a abych byl přínosem pro firmu, kde bych mohl zužitkovat své bohaté zkušenosti. Nebráním se ale ani tomu, že bych za 1-2 roky, až osvědčím své nasazení a odborné kvality, mohl postoupit na nějakou další pozici u nich ve firmě.
Přijímací pohovor jsem zvládnul docela dobře, ale cítil jsem na závěr, že jsem pro ně příliš "kvalifikovaný" na danou pozici a evidentně jim vrtalo v hlavě, proč se k nim vůbec hlásím. Nezaznělo to, ale měl jsem pocit, že se bojí, že bych jim odešel, kdybych dostal nějakou jinou (lepší) pracovní nabídku a že budu asi příliš velký machr pro jejich stávající tým.
Rozloučili jsme se sice se slovy, že se jim líbím a že se ozvou do týdne, ale neznělo to moc upřímně a tuším, že dostanu zamítavou odpověď. Raději asi přijmou někoho mladého po škole, kterého si zaškolí a můžou mu dát málo peněz, než čtyřicátníka, který zaškolení nepotřebuje, ale mohl by jim případně odejít ;-)
(Musím zdůraznit, že mám sice mírně přes čtyřicet, ale vypadám ani ne na třicet. Každý je většinou šokován, když se dozví, kolik mám let, neboť jsem mladý tělem i duchem.)
Spíš se báli, že budete chtít brzo zvýšit plat z titulu své vyšší kvalifikace, nebo že budete chtít jinou práci(třeba i v samotné firmě), ale oni potřebovali obsadit na delší dobu TOHLE místo, a ne po 1-2 letech místo vyšší, jak jste sám zmínil.
OdpovědětSmazatSouhlasím, asi je to tak a ani se jim nedivím. Firmy hledají zaměstnance většinou jako levnou pracovní sílu, která jim nějaký ten rok vydrží. U toho si ale neuvědomují, že i ta "levná" síla bude chtít někdy zvýšit plat, příp. jim odejde jinam.
OdpovědětSmazatPro zajímavost: pracuji teď pro jinou velkou firmu, která mě nevzala do zaměstnání asi ze stejných důvodů (ani neodpověděli na moje CV). No a teď u nich pracuji jako kontraktor a platí za mě asi 3x více dodavatelské firmě, která mě k nim pronajímá jako OSVČ :-)
Mám naprosto stejné zkušenosti jako strojní inženýr. Mám 56 let a nevím, jestli ještě nějaké zaměstnání seženu. Zatím chodím po brigádách (tam je kvalifikace nezajímá). Asi budu nucen nějak podnikat. Ale nevím jak, aby mne to uživilo. Josef
OdpovědětSmazatHmm, nejhorší je, když se spojí (skrytá) věková diskriminace s překvalifikací, to je asi nejhorší kombinace. V určitém věku je už asi také těžké změnit obor a začít úplně od začátku. Přeji hodně štěstí!
OdpovědětSmazatHezký článek a vím asi, jak se cítíte. Mě je sice 26 let a mám za sebou vysokou školu, ale bohužel nemůžu najít uplatnění. Nevadilo by mi pracovat na nižší pozici a mít nižší plat, především chci pracovat. Je mi smutno, když na ono místo vezmou nakonec dívku po maturitě...
OdpovědětSmazat